ఇంకనేడ సుద్దులు యెవ్వరెందుకును దిక్కు
(॥పల్లవి॥)
ఇంకనేడ సుద్దులు యెవ్వరెందుకును దిక్కు
బింకమున నీకే మొరపట్టుతిం(డిం?)తే కాక
(॥ఇంక॥)
ఆసకొలిపి నీవు అన్నిటాను వలపించి
పాసి వుండితే మనసు పట్టవచ్చునా
నేసవెట్టి పెండ్లాడి చేతికి లోనై
వేసరుకొంటే నాదెస విన్నవించవచ్చునా
(॥ఇంక॥)
పెంచి పెద్దరికమిచ్చి పిలువక సతులలో
కొంచెపరచితేనంత గోడు గలదా
మంచముమీఁదికిఁ దీసి మన్నించి అంతలోనే
కొంచించి నిద్రవోఁబోతే కొల దాఁకదా
(॥ఇంక॥)
కాఁగలించనప్పణిచ్చి కడుఁ జన్నుల నొత్తితే
లోఁగేవు నవ్వరా నిన్ను లోకులెల్లాను
యేఁగి వచ్చి శ్రీవేంకటేశ నన్నుఁ గూడితివి
చేఁగదేర మెచ్చితేను చెవి సోఁకెనా
(||pallavi||)
iṁkaneḍa suddulu yĕvvarĕṁdugunu dikku
biṁkamuna nīge mŏrabaṭṭudiṁ(ḍiṁ?)te kāga
(||iṁka||)
āsagŏlibi nīvu anniḍānu valabiṁchi
pāsi vuṁḍide manasu paṭṭavachchunā
nesavĕṭṭi pĕṁḍlāḍi sedigi lonai
vesarugŏṁṭe nādĕsa vinnaviṁchavachchunā
(||iṁka||)
pĕṁchi pĕddarigamichchi piluvaga sadulalo
kŏṁchĕbarasidenaṁta goḍu galadā
maṁchamumīm̐digim̐ dīsi manniṁchi aṁtalone
kŏṁchiṁchi nidravom̐bode kŏla dām̐kadā
(||iṁka||)
kām̐galiṁchanappaṇichchi kaḍum̐ jannula nŏttide
lom̐gevu navvarā ninnu logulĕllānu
yem̐gi vachchi śhrīveṁkaḍeśha nannum̐ gūḍidivi
sem̐gadera mĕchchidenu sĕvi som̐kĕnā