ఇద్దరి తమకములు ఇటు నీకే తెలుసును
(॥పల్లవి॥)
ఇద్దరి తమకములు ఇటు నీకే తెలుసును
సుద్దులు చెప్పఁగ మరి చోటున్న దా
(॥ఇద్ద॥)
చెక్కు చేతఁబట్టుకొని చిరునవ్వు లేఁటికే
మక్కువ నీవల్లనే మోమాఁట దోఁచీని
అక్కడ నాతఁడు నీతో నాడేమాటఁలకు
యిక్కడ నావునికి యిటు సరివచ్చెనా
(॥ఇద్ద॥)
యెదురుగా వచ్చివచ్చి మేమి తప్పక చూచేవే
అదన నీవల్లఁ బనులన్నీ నున్నవి
చెదర కాతఁడు దలఁచేటితలపులకును
మదిలో నామర్మానకు మరి సరివచ్చెనా
(॥ఇద్ద॥)
మిక్కిలి వేడుకతోడ మెచ్చు లేమి మెచ్చేవే
తక్కక నీవల్ల మేలు దయిలువారీని
యిక్కువఁ గూడె శ్రీవేంకటేశుడలమేల్మంగ నే
నిక్కడా నక్కడా నన్ని నిటు సరివచ్చెనా
(||pallavi||)
iddari tamagamulu iḍu nīge tĕlusunu
suddulu sĕppam̐ga mari soḍunna dā
(||idda||)
sĕkku sedam̐baṭṭugŏni sirunavvu lem̐ṭige
makkuva nīvallane momām̐ṭa dom̐sīni
akkaḍa nādam̐ḍu nīdo nāḍemāḍam̐lagu
yikkaḍa nāvunigi yiḍu sarivachchĕnā
(||idda||)
yĕdurugā vachchivachchi memi tappaga sūseve
adana nīvallam̐ banulannī nunnavi
sĕdara kādam̐ḍu dalam̐seḍidalabulagunu
madilo nāmarmānagu mari sarivachchĕnā
(||idda||)
mikkili veḍugadoḍa mĕchchu lemi mĕchcheve
takkaga nīvalla melu dayiluvārīni
yikkuvam̐ gūḍĕ śhrīveṁkaḍeśhuḍalamelmaṁga ne
nikkaḍā nakkaḍā nanni niḍu sarivachchĕnā