పల్లవి:
కన్నుల బాసలు తెలియవులే కన్నెల మనసులు ఎరుగములే
ఒకవైపు చూపి మరువైపు దాచగ
అద్దాల మనసు కాదులే చేతులు సంద్రాన్ని మోయలేవులే
ఇది అద్దాల మనసు కాదులే చేతులు సంద్రాన్ని మోయలేవులే
గాలి వీచి ఆకు రాలిన కొమ్మ గురుతులు చెరగవులే
దెబ్బలెన్ని తిన్న గాని మనసు మాత్రం మారదులే
ఒకపరి మగువ చూడగనే కలిగే వ్యధ తను ఎరుగదులే
అనుదినము ఇక తపియించే యువకుల మనసులు తెలియవులే
కన్నుల బాసలు తెలియవులే కన్నెల మనసులు ఎరుగములే
ఒకవైపు చూపి మరువైపు దాచగ
అద్దాల మనసు కాదులే చేతులు సంద్రాన్ని మోయలేవులే
చరణం 1:
అడవిలో కాచే వెన్నెల అనుభవించేదెవ్వరులే
కన్నుల అనుమతి పొందీ ప్రేమ చెంతకు చేరదులే
దూరాన కనపడు వెలుగు దారికే చెందదులే
మెరుపులా వెలుగును పట్టగ మినుగురు పురుగుకి తెలియదులే
కళ్ళు నీకు సొంతమట కడగళ్ళు నాకు సొంతమట
అల కడలిదాటగానే నురుగులిక ఒడ్డుకు సొంతమటా
కన్నుల బాసలు తెలియవులే కన్నెల మనసులు ఎరుగములే
ఒకవైపు చూపి మరువైపు దాచగ
అద్దాల మనసు కాదులే చేతులు సంద్రాన్ని మోయలేవులే
చరణం 2:
లోకాన పడుచులు ఎందరున్నను మనసొకరిని మాత్రమే వరియించులే
ఒకపరి దీవించ ఆశించగా అది ప్రాణంతోనే ఆటాడులే
మంచు బిందువొచ్చి ఢీకొనగా ఈ ముల్లే ముక్కలు అయిపోయెలే
భువిలో ఉన్న అబద్ధాలే అరె చీరను కట్టి స్త్రీ ఆయెలే
ఉప్పెనొచ్చిన కొండ మిగులును చెట్లు చామలు మాయవునులే
నవ్వు వచ్చులే ఏడుపొచ్చులే ప్రేమలో రెండూ కలిసివచ్చులే
ఒకపరి మగువ చూడగనే కలిగే వ్యధ తను ఎరుగదులే
అనుదినము ఇక తపియించే యువకుల మనసులు తెలియవులే
కన్నుల బాసలు…..ఏ కన్నుల బాసలు తెలియవులే కన్నెల మనసులు ఎరుగములే
ఒకవైపు చూపి మరువైపు దాచగ
అద్దాల మనసు కాదులే చేతులు సంద్రాన్ని మోయలేవులే
గాలి వీచి ఆకు రాలిన కొమ్మ గురుతులు చెరగవులే
దెబ్బలెన్ని తిన్న గాని మనసు మాత్రం మారదులే
pallavi:
kannula bāsalu tĕliyavule kannĕla manasulu ĕrugamule
ŏgavaibu sūbi maruvaibu dāsaga
addāla manasu kādule sedulu saṁdrānni moyalevule
idi addāla manasu kādule sedulu saṁdrānni moyalevule
gāli vīsi āgu rālina kŏmma gurudulu sĕragavule
dĕbbalĕnni tinna gāni manasu mātraṁ māradule
ŏgabari maguva sūḍagane kalige vyadha tanu ĕrugadule
anudinamu iga tabiyiṁche yuvagula manasulu tĕliyavule
kannula bāsalu tĕliyavule kannĕla manasulu ĕrugamule
ŏgavaibu sūbi maruvaibu dāsaga
addāla manasu kādule sedulu saṁdrānni moyalevule
saraṇaṁ 1:
aḍavilo kāse vĕnnĕla anubhaviṁchedĕvvarule
kannula anumadi pŏṁdī prema sĕṁtagu seradule
dūrāna kanabaḍu vĕlugu dārige sĕṁdadule
mĕrubulā vĕlugunu paṭṭaga minuguru purugugi tĕliyadule
kaḽḽu nīgu sŏṁtamaḍa kaḍagaḽḽu nāgu sŏṁtamaḍa
ala kaḍalidāḍagāne nuruguliga ŏḍḍugu sŏṁtamaḍā
kannula bāsalu tĕliyavule kannĕla manasulu ĕrugamule
ŏgavaibu sūbi maruvaibu dāsaga
addāla manasu kādule sedulu saṁdrānni moyalevule
saraṇaṁ 2:
logāna paḍusulu ĕṁdarunnanu manasŏgarini mātrame variyiṁchule
ŏgabari dīviṁcha āśhiṁchagā adi prāṇaṁtone āḍāḍule
maṁchu biṁduvŏchchi ḍhīgŏnagā ī mulle mukkalu ayiboyĕle
bhuvilo unna abaddhāle arĕ sīranu kaṭṭi strī āyĕle
uppĕnŏchchina kŏṁḍa migulunu sĕṭlu sāmalu māyavunule
navvu vachchule eḍubŏchchule premalo rĕṁḍū kalisivachchule
ŏgabari maguva sūḍagane kalige vyadha tanu ĕrugadule
anudinamu iga tabiyiṁche yuvagula manasulu tĕliyavule
kannula bāsalu…..e kannula bāsalu tĕliyavule kannĕla manasulu ĕrugamule
ŏgavaibu sūbi maruvaibu dāsaga
addāla manasu kādule sedulu saṁdrānni moyalevule
gāli vīsi āgu rālina kŏmma gurudulu sĕragavule
dĕbbalĕnni tinna gāni manasu mātraṁ māradule