विठ्ठल तो आला, आला, मला भेटण्याला
मला भेटण्याला आला, मला भेटण्याला
तुळशीमाळ घालुनि गळा, कधी नाही कुटले टाळ
पंढरीला नाही गेले चुकूनिया एक वेळ
देव्हाऱ्यात माझे देव ज्यांनी केला प्रतिपाळ
चरणांची त्यांच्या धूळ रोज लावी कपाळाला
सत्य वाचा माझी होती, वाचली न गाथा पोथी
घाली पाणी तुळशीला, आगळीच माझी भक्ती
शिकवण मनाची ती बंधुभाव सर्वांभूती
विसरून धर्म जाती, देई घास भुकेल्याला
viṭhṭhal to ālā, ālā, malā bheṭaṇyālā
malā bheṭaṇyālā ālā, malā bheṭaṇyālā
tuḻśhīmāḻ ghāluni gaḻā, kadhī nāhī kuṭle ṭāḻ
paṅḍhrīlā nāhī gele chukūniyā ek veḻ
devhāऱyāt mājhe dev jyāṅnī kelā prtipāḻ
charṇāṅchī tyāṅchyā dhūḻ roj lāvī kapāḻālā
saty vāchā mājhī hotī, vāchlī na gāthā pothī
ghālī pāṇī tuḻśhīlā, āgḻīch mājhī bhaktī
śhikavaṇ manāchī tī baṅdhubhāv sarvāṅbhūtī
visrūn dharm jātī, deī ghās bhukelyālā