Taam takka teem takka

தாம் தக்க தீம் தக்க
Work
Year
Language

தாம் தக்க தீம் தக்க தைய தக்க கூத்து
நீயில்ல நானில்ல நாமுண்ணு மாத்து

தாம் தக்க தீம் தக்க தைய தக்க கூத்து
நீயில்ல நானில்ல நாமுண்ணு மாத்து
ஒண்ணு ரெண்டு மூனு எண்ணுவதற்குள்ளே
ஓடி போகும் காலம் நிற்காதே
சுற்றி வரும் பூமி சுற்றிவிடும் முன்னே
சூரியனை தொட்டுவிடலாம் அதாலே

தாம் தக்க தீம் தக்க தைய தக்க கூத்து
நீயில்ல நானில்ல நாமுண்ணு மாத்து

வானம் கிடுகிடுங்க பூமி நடு நடுங்க எழுந்து ஆடலாம் தோழா
தேகம் துடி துடிக்க ரத்தம் அணல் அடிக்க வெற்றி சூடலாம் வாடா
சகா காலை விழிது மாலை உறங்கும் வாழ்கையை மறப்போம் வா
சகா நேற்று நாளை கவலை மறந்து இன்றை மட்டும் ரசிப்போம் வா
ஓஹ் வானமா எல்லை ஹெய் இல்லவே இல்லை
வானத்தையும் மீறி போவோம் வா – அதாலே

தாம் தக்க தீம் தக்க தைய தக்க கூத்து
நீயில்ல நானில்ல நாமுண்ணு மாத்து

கமாயோ… கமாயோ…

தோளில் வலுவிருக்கு நெஞ்சில் திறமிருக்கு வேறு படை எதற்கு தோழா
உன்னை நீ எடுத்து மின்னல் வாள் எடுத்து விண்ணை கலக்கலாம் வாடா
சகா தாகம் எடுத்தால் மேகம் பிழிந்து தீர்த்தமாய் குடிப்போம் வா
சகா கோர்க துணிந்தால் மழையின் நூலில் நட்சத்திரம் கோர்போம் வா
ஓஹ் வானமா எல்லை ஹெய் இல்லவே இல்லை
வானத்தையும் மீறி போவோம் வா – அதாலே

தாம் தக்க தீம் தக்க தைய தக்க கூத்து
நீயில்ல நானில்ல நாமுண்ணு மாத்து
ஒண்ணு ரெண்டு மூனு எண்ணுவதற்குள்ளே
ஓடி போகும் காலம் நிற்காதே
சுற்றி வரும் பூமி சுற்றிவிடும் முன்னே
சூரியனை தொட்டுவிடலாம் அதாலே

கூத்து… கூத்து… கூத்து…

tām takka tīm takka taiya takka kūttu
nīyilla nāṉilla nāmuṇṇu māttu

tām takka tīm takka taiya takka kūttu
nīyilla nāṉilla nāmuṇṇu māttu
ŏṇṇu rĕṇḍu mūṉu ĕṇṇuvadaṟkuḽḽe
oḍi peாkum kālam niṟkāde
suṭri varum pūmi suṭriviḍum muṉṉe
sūriyaṉai tĕாṭṭuviḍalām adāle

tām takka tīm takka taiya takka kūttu
nīyilla nāṉilla nāmuṇṇu māttu

vāṉam kiḍugiḍuṅga pūmi naḍu naḍuṅga ĕḻundu āḍalām teாḻā
tegam tuḍi tuḍikka rattam aṇal aḍikka vĕṭri sūḍalām vāḍā
sagā kālai viḻidu mālai uṟaṅgum vāḻgaiyai maṟappeாm vā
sagā neṭru nāḽai kavalai maṟandu iṇḍrai maṭṭum rasippeாm vā
oh vāṉamā ĕllai hĕy illave illai
vāṉattaiyum mīṟi povom vā – adāle

tām takka tīm takka taiya takka kūttu
nīyilla nāṉilla nāmuṇṇu māttu

kamāyeா… kamāyeா…

teாḽil valuvirukku nĕñjil tiṟamirukku veṟu paḍai ĕdaṟku teாḻā
uṉṉai nī ĕḍuttu miṉṉal vāḽ ĕḍuttu viṇṇai kalakkalām vāḍā
sagā tāgam ĕḍuttāl megam piḻindu tīrttamāy kuḍippeாm vā
sagā keாrga tuṇindāl maḻaiyiṉ nūlil naṭcattiram keாrbeாm vā
oh vāṉamā ĕllai hĕy illave illai
vāṉattaiyum mīṟi povom vā – adāle

tām takka tīm takka taiya takka kūttu
nīyilla nāṉilla nāmuṇṇu māttu
ŏṇṇu rĕṇḍu mūṉu ĕṇṇuvadaṟkuḽḽe
oḍi peாkum kālam niṟkāde
suṭri varum pūmi suṭriviḍum muṉṉe
sūriyaṉai tĕாṭṭuviḍalām adāle

kūttu… kūttu… kūttu…