दुभंगून जाता जाता मी अभंग झालो
दुभंगून जाता जाता मी अभंग झालो
चिरा चिरा जुळला माझा आता दंग झालो
सल जुनेच सलता सलता सुखावून गेले
अन् हळूच गुणगुणती हे वळ न मोजलेले
कशी कथा सरता सरता पूर्वरंग झालो
किरण एक धरुनी हाती मी पुढे निघालो
अन् असाच वणवणताना मी मला मिळालो
सर्व संग सुटले माझा मीच संग झालो
ज्ञानदेव लिहून गेले ओळ ओळ भाळी
निमित्तास माझे गाणे, निमित्तास टाळी
तरू काय इंद्रायणीचा मी तरंग झालो
dubhaṅgūn jātā jātā mī abhaṅg jhālo
chirā chirā juḻlā mājhā ātā daṅg jhālo
sal junech saltā saltā sukhāvūn gele
an haḻūch guṇguṇtī he vaḻ na mojlele
kaśhī kathā sartā sartā pūrvraṅg jhālo
kiraṇ ek dharunī hātī mī puḍhe nighālo
an asāch vaṇavaṇtānā mī malā miḻālo
sarv saṅg suṭle mājhā mīch saṅg jhālo
jñāndev lihūn gele oḻ oḻ bhāḻī
nimittās mājhe gāṇe, nimittās ṭāḻī
tarū kāy iṅdrāyṇīchā mī taraṅg jhālo